Ani nepřízeň počasí neovlivnila krásnou akce ve Františkových Lázní.

Krásné ryby jste si mohli koupit při výlovu rybníku Amerika u Františkových Lázní.

Tradiční výlov Ameriky vždy na konci října.

Ryby

Krásný zážitek a dobroty.

Velikonoce či pascha (z lat. Pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. פֶּסַח‎‎ pesach přechod) jsou nejvýznamnější křesťanský svátek {Katechizmus katolické církve čl.1166-1171}, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben (viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen.^[zdroj?]

Velikonoční Františkovy Lázně

Hospoda neboli hostinec či pohostinství je prostší podnik poskytující veřejné stravování, občerstvení, případně (zejména v historickém významu) i ubytování.^[1] Výraz hospoda, znamenající pána, paní či panovníka, získal již ve staročeštině a dalších západoslovanských jazycích druhý význam, pravděpodobně metonymicky z oslovení „hospodo“, jímž hosté oslovovali pána domu, a přeneslo se na domy, kde se poskytovalo pohostinství za peníze.^[2] Novějším výrazem pro hostinec je restaurace; francouzský výraz restaurant označoval původně vydatné, občerstvující jídlo a v 70. letech 80. století se ve francouzštině přenesl i na hostince, v té podobě a významu jej následně převzala němčina. Vedle německého výrazu Restaurant se v rakouské němčině objevila i varianta Restauration, z níž pochází české slovo restaurace.^[3] Jednotlivá slova pro označení stravovacích zařízení se liší stylovou příznačností i významovými nuancemi, lexikografická díla ani právní předpisy však jednoznačný rozdíl nepopisují a ani reálné označování podniků se neřídí žádnými striktními zvyklostmi.

Zabijačka neboli domácí porážka, je zpracování masa a drobů z doma chovaných vepřů svépomocí, popřípadě za účasti řezníka. V minulosti byla na středoevropském venkově a v menších městech v zimním období pravidlem v téměř v každém domě, avšak dnes s ústupem drobného hospodářství a nižší ceně vepřového masa se stává již méně častou. Dnes se se zabijačkou můžeme setkat nejčastěji při pořádání jarmarků lidových řemesel, adventních trhů, masopustních zábav, folklorních festivalů nebo méně často jako součást firemních večírků či akcí. Tradičně se vepř poráží v předvánočním období, neboť zejména droby jsou velmi náchylné k rychlé zkáze.